Památková zóna HUSITSKÁ ULICE

 

                  

 

PAMÁTKOVÁ ZÓNA HUSITSKÁ ULICE

Ve středověku byla centrem městského života. Bydleli zde horníci, později řemeslníci a v současné době platí za ojedinělou památkovou zónu s náměstím ulicového typu.
 Na náměstí v Husitské ulici, v jednom z původně měšťanských domů, sídlí muzeum ve kterém jsou expozice věnované hornictví, přírodě a historii zdejšího regionu. Zajímavý je i oddíl paleontologie, mineralogie a stálá výstava funkční historické hasičské techniky. Před muzeem stojí barokní socha Františka Xaverského z roku 1717, památka na velkou morovou pohromu z roku 1680.
 Naproti se nachází klasicistní budovu radnice s věžními hodinami, jejichž původní stroj je vystaven na hradě Krupka. V dolní části Husitské ulice se nachází špitální kostel sv. Ducha. Nad ním pak gotický městský kostel Nanebevzetí Panny Marie a dřevěná zvonice, která pochází z první poloviny 15. století. Vedle vchodu do kostela byla umístěna a slavnostně odhalena busta významného krupského rodáka, MUDr. Ferdinanda Arlta (1812-1887), zakladatele moderního očního lékařství. Menší socha stojící u kostela představuje sv. Jana Nepomuckého a je z roku 1800.

                       

     

                                        

                        

                                   

 

HRAD KRUPKA

Hrad byl založen nejspíše Janem Lucemburským a to někdy kolem roku 1320, neboť král měl zájem na opevnění hraničního pásu proti Sasku. Tento majetek, spolu s městečkem Krupkou, cínovými doly a Trmicemi, daroval král Jan Lucemburský listinou danou 10.12.1330 v Innsbrucku míšeňskému šlěchtici Těmovi (Thimoteus) z Koldic.Těma ještě přikoupil tvrz Kirchlici a roku 1335 smluvně upravil s pány z Bergova hranice mezi krupským panstvím a panstvím Geisberg (Supí hora). Těma byl významnou osobou při dvoře krále Jana, doprovázel ho ve skupině pánů na jeho toulkách Evropou. Koldicové si podrželi Krupku s osmiletou přestávkou až do roku1504, to znamená 166 let. Hrad byl založen na vysokém skalním ostrohu s přístupem ze severní strany. V místě, kde byl ostroh nižší, ho ještě uměle snížili příkopem.Nad ním byl postaven původní hrad přibližně obdélníkového,severojižně situovaného půdorysu o rozměrech asi 20 x 55m. Jeho dominantní velká čtverhranná věž (palác) v sobě spojovala obytný i obranný charakter, stála v severozápadním rohu hradeb a mohla mít asi tři podlaží (její podoba se nedochovala). Z obdélné věže ve východní hradební zdi, která střežila cestu, jež procházela pod městečkem, zbylo jen přízemí s gotickým hrotitým portálkem. Na konci 15. století bylo vybudováno velkolepé opevnění, které podstatně rozšířilo dosavadní stavbu (délka objektu dosáhla asi 140m).

Ze západní hradby vybíhala za ústím příchodové uličky podélná patrová budova, určená patrně pro hradní posádku, a dále dvě půlkruhové bašty. K první z nich byl v roce 1695 přistavěn příčný dům pro panský horní úřad (úřední dům). Přestože samotný hrad přestal v 17. století plnit své obranné a obytné funkce a jeho pozůstatky chátraly, život na ostrožně neustal.V úředním domě sídlila správa krupského statku a vrchnostenský horní úřad. Opuštěný hrad znovu objevila doba romantismu 19. století, kdy byl celý prostor i s okolím upraven a zpřístupněn veřejnosti a z úředního domu zřízena restaurace. Místo využívali jako vycházkový a odpočinkový areál zejména návštěvníci teplických lázní, kteří také obdivovali růže v panské zahradě.Rostlo jich tam přes sto druhů a podle nich se začalo hradu říkat Růžový hrad (Rosenburg). Trvalým problémem však zůstávalo rozpadající se zdivo hradu a jeho zabezpečování.

Během svých pobytů v teplických lázních (1810, 1813) hrad několikrát navštívil i J. W. Goethe.Goethe si dokonce Krupku nakreslil a také si poznamenal, že zřícení věže (1807) způsobilo to, že sloužila dlouhý čas jako zdroj kamenů a kvádrů. Na památku jeho pobytu mu byl postaven poblíž jižní okrouhlé věže pomník. Jiným slavným návštěvníkem byla císařovna Marie Louisa v oce 1812. Později zde byla zřízena promenádní cesta a postaveny terasy, altán, nová stáj, vodárenský domek a kolna. Poslední rekonstrukce - současný stav- proběhla v roce 1999/2000, zajišťovalo ji Město Krupka z prostředků česko-německého programu PHARE.
Romantická procházka mezi hradbami, nádherný výhled. Obřadní svatební síň v rytířském sále.

     

     

 

MĚSTSKÝ KOSTEL NANEBEVZETÍ PANNY MARIE

Městský kostel Nanebevzetí Panny Marie v Krupce pochází z druhé poloviny 14. století. Nově postaven byl v letech 1479 - 1488. Po požáru v roce 1633 byl kostel o 39 let později obnoven. Nové oltáře byly dokončeny roku 1684, kazatelna roku 1688 a tzv. "svaté schodiště" se souborem plastik "Ecce homo" roku 1735. Pod původní stropní klenbou se nachází hlavní oltář s obrazem Nanebevzetí P.M., který namaloval roku 1835 starosta Josef Lehmann. Kostelní varhany zhotovil v roce 1759 Johann Daniel Ranft. Budova přilehlé fary je z roku 1756.

     

 

ŠPITÁLNÍ KOSTEL SV. DUCHA

Je připomínán již v roce 1454, v dnešní podobě z poloviny 16. století.

     

 

KOSTEL SV. VÁCLAVA

     

 

HŘBITOVNÍ KOSTEL SV. ANNY

Kostel sv. Anny na Libušíně s renesanční bránou pochází z roku 1516. V době baroka byla vybudována přístavba ke kněžišti a zvonice. Kostel byl renovován v letech 1851-1854 a ve 30. letech 20. století. Hřbitov byl založen roku 1609 a pohřbívalo se na něm až do roku 1884. Jsou zde pochovány významné osobnosti města, oběti moru a obou válek. Renesanční bránu nechal v roce 1615 postavit krupský měšťan Georg Klippel. Tepaná mříž, součást hřbitovní brány, byla vyrobená v roce 1619 v Drážďanech.

Interiér kostela sv. Anny. Výzdoba, včetně dřevěné kruchty se starozákonními výjevy od Daniela Franka, pochází z roku 1609. Freska Martina Luthera je z doby, kdy byl kostel evangelický (1577-1628).

     

     

 

MUZEUM KRUPKA

V muzeu, které se nachází přímo v centru Městské památkové zóny v původně renesančním městském domě jsou instalovány stálé expozice věnované těžbě cínu, přírodě a historii zdejšího regionu. Zajímavý je i oddíl paleontologie, mineralogie a stálá výstava funkční historické hasičské techniky. Atrakcí je výstava modelů hub rostoucích v českých lesích.

     

 

MAPA HUSITSKÉ ULICE

1.) Památková zóna Husitská ulice

2.) Hrad Krupka

3.) Muzeum

4.) Městský kostel Nanebevzetí Panny Marie

5.) Špitální kostel Sv.Ducha

6.) Kostel Sv.Václava

7.) Dřevěná zvonice

8.) Morový sloup

9.) Bývalá radnice

10.) Školící středisko - Bývalá výletní restaurace Vilémova výšina

11.) Hřbitovní kostel Sv.Anny