Otázky a odpovědi
CO S "KOZÍ DRÁHOU?"
Dobrý den. Chtěla bych se zeptat, co bude dál s Kozí dráhou? V současnosti je nevyužívaná, rozkrádá se a chátrá. Nebylo by možné ji opět zprovoznit, protože je škoda ji nechat takto devastovat a určitě by to přispělo i k rozvoji turismu.
Dekuji za odpověď Falková.
Zde přináším starší článek z portálu deník.cz
Děčínsko – Ledy se konečně pohnuly, Kozí dráha má naději. Představitelé Děčína, Chlumce, Jeníkova, Jílového, Krupky, Libouchce, Novosedlic, Proboštova, Telnice a Velkého Chvojna totiž podepsali memorandum o spolupráci a tím výrazně zvýšili šance na návrat vlaků na trať Děčín – Oldřichov u Duchcova, tedy na Kozí dráhu.
O provozování dopravy na Kozí dráze uvažuje Arriva, patřící pod železničního obra Deutsche Bahn. Kdy přesně by mohly na trať vyrazit moderní vlaky německého dopravce zatím ale není jasné. Podle některých informací má Arriva v plánu propojit Kozí dráhu se železniční tratí na Moldavu v Krušných horách a pokračovat dále do Německa.
Dokázala by tak obsloužit jedním spojem region, ve kterém žije více než čtvrt milionu obyvatel, což je pro přepravce velmi zajímavé číslo.
„Dopravce není ještě zdaleka vybrán. Uvidíme jaké kdo nabídne podmínky. Chceme do financování zapojit i Ústecký kraj. Ten svého času přispíval na trať až 150 tisíci korunami. Rádi bychom, aby se jezdilo, alespoň o víkendech. Ve hře je několik variant provozu. Uvidíme," nechal se slyšet Sinko.
Návrat života na Kozí dráhu si přejí i v Proboštově.
„Provoz na Kozí dráze obec podporovala finančně částkou deset tisíc korun ročně. Tato dráha projíždí naší obcí. Víme, že má spíše rekreační účel, ale je v ní i dopravní potenciál. Doprava by měla na ní zůstat. Je to unikátní odkaz generací," řekla dříve starostka Proboštova Zdeňka Chládková.
Na Kozí dráze skončila pravidelná doprava v prosinci 2007. V následujících letech se snažily obce ležící podél trati, která v minulosti sloužila především k přepravě uhlí z Podkrušnohoří, o obnovení alespoň víkendových vlaků určených především turistům. To se sice z počátku dařilo, ale loni vlaky kvůli nedostatku financí již nevyjely. Pro své propagační jízdy si Kozí dráhy před časem vybrala společnost RegioJet.
Poslední jízdy na Kozí dráze proběhli letos na Velikonoce a ještě 20.dubna a to jen mezi Děčínem a Krupkou. Proč nepokračovali do Krupky a dál do Oldřichova se mi zjistit nepodařilo. Pravděpodobně kvůli dezolátnímu technickému stavu tratě, nedostatku financí a nezájmu našeho zastupitelstva. To je ovšem jen mé mínění.
Jinak je všude ticho po pěšině, žádné nové informace nejsou a zdá se mi, že se již nikomu ani nechce, nebo nehodí zasadit se o znovuzprovoznění Kozí dráhy.
Permoník
Chtěl bych se zeptat, jak to vypadá se vstupem Krupky do UNESCA, co by to případně znamenalo pro obyvatele (především z památkové zóny v Husitské ulici) a jaké změny "k horšímu" by jsme mohli očekávat vzhledem k podmínkám při opravách domů - fasády, střechy, zateplení atp.
Dále jsem se chtěl zeptat, jestli je možné někde, třeba v Měsíčníku Radnice, pravidelně informovat o tomto stavu.
Děkuji Šimko
S touto zajímavou otázko jsem se již začátkem května obrátil na starostu pana Matouše, ovšem do dneška mi nebylo odpovězeno.
Podařilo se mi získat informace od pana Lyšky, který se o toto téma taktéž zajímal. Zde je přepis odpovědi na tuto otázku:
Na vaše otázky nemohu zatím dostatečně přesně odpovědět. Zapsání na seznam UNESCO je delší a složitý proces který bude trvat pravděpodobně do roku 2015 a bude mu předcházet řada jednání a kontrol ze kterých vzejdou požadavky UNESCO na ochranu památky. Podle informací, které mám by pro Husitskou ulici nebylo požadováno žádné jiné opatření, než jaké je dnes. A to proto, že je zde již zřízena městská památková zóna a regulativy jsou podobné. Ochrana památky (takzvané Jádro) se nachází v bezprostředním okolí štoly Martin, které není dotčeno žádnou aglomerací. S dalším vývojem zápisu štoly Martin na seznam UNSCO budu informovat v měsíčníku Radnice.
Permoník
Dobrý den.
Chtěla bych se zeptat, jestli nevíte nějaké podrobnosti o přeměně Přírodního parku Východní krušné hory na chráněnou krajinnou oblast.
Dále bych se chtěla zeptat, jestli se neplánuje v oblasti Krupky zřízení nějaké přírodní rezervace, či naučné stezky a nebo jestli by se toho nechtěl někdo zhostit.
Děkuji Klabíková
- Péči o Přírodní park Východní Krušné hory je ze zákona (114/1992 Sb.) v kompetenci Krajského úřadu Ústeckého kraje (KÚÚK). Přírodní park Východní Krušné hory zahrnuje území podél státní hranice od Cínovce po Petrovice a vyplňuje nejsevernější část Ústecka. Byl vyhlášen v roce 1995 a jeho celková plocha je 4000 ha při průměrné výšce 700 m n.m. Jeho hlavním posláním je zachovat ráz hřebenů s lesními prosty, horskými a rašelinnými loukami, charakteristickou flórou a faunou.
Celý přírodní park je rozdělen do několika jádrových zón. Horské louky u Telnice s rozlohou 30 ha s bukovými lesy jsou jižně od Adolfova a zasahují až mezi lyžařské vleky. Z rostlin zde najdeme rdesno, suchopýr, koprník a vzácně i lilii cibulkonosou.
Černá louka leží v povodí Černého a Ždírnického potoka – od Adolfova ke státní hranici – s plochou 130 ha. Mezi ostřicemi a sítinami najdeme i vachtu trojlistou.
Největší a nejzajímavější zónou je Špičák s rozlohou 405 ha. Zahrnuje vlastní vrch Špičák (723 m), a přilehlé rašelinné či suché svahové květnaté louky údolních niv Rybného, Hraničního a Větrovského potoka. Na suchých loukách dominuje koprník, arnika a hvozdík lesní. Na vlhkých loukách najdeme upolín, oměj, kosatec sibiřský a prstenec májový. Na tocích s kamenitými břehy hnízdí skorec a vzácně byl viděn ledňáček. Poslední zónou je Mordová rokle v povodí Slatinného potoka, odtékajícího do SRN. I zde se vyskytuje skorec, vzácně čáp černý a výr veliký. Z rostlin najdeme měsíčnici vytrvalou, podbílek šupinatý a starček Fuksův.
Z KÚÚK-odboru živitního prostředí a zeměděleství mi napsala pí. ing. Hana Pumprová
Dobrý den,
Přírodní park "Východní Krušné hory" byl vyhlášen Nařízením Okresního úřadu Teplice a Nařízením Okresního úřadu Ústí nad Labem v roce 1995 (jedná se o dvě části PP se shodným názvem, vyhlášené dle územní působnosti). Účelem PP je zachování rázu krajiny hřebenů Krušných hor s významnými přírodními a estetickými hodnotami (lesní porosty, horské a rašelinné louky, kamenné snosy apod.). Na území přírodního parku jsou vybrané činnosti např. umisťování a povolování staveb, parkovišť, pořádání hromadných sportovních akcí, provádění terénních melioračních zásahů apod. podmíněné souhlasem orgánu ochrany přírody, a to Magistrátu města Ústí nad Labem či Magistrátu města Teplice, dle umístění. Zajišťování péče o přírodní park je v kompetenci Krajského úřadu Ústeckého kraje. Péče je v posledních letech prováděna prostřednictvím managementových zásahů (kosení, okřovení) v okolí Telnice a Adolfova a dále na území přírodních rezervací Špičak, Černá louka a Cínovecké rašeliniště, které se zde nacházejí.
Území přírodního parku současně leží na území Ptačí oblasti "Východní Krušné hory" zřízené k ochraně tetřívka obecného a jeho biotopu a zčásti je v překryvu s evropsky významnou lokalitou "Východní Krušnohoří" v rámci níž budou v následujících letech krajským úřadem vyhlašována maloplošná zvláště chráněná území (přírodní památky, přírodní rezervace). K vyhlášení současného přírodního parku za chráněnou krajinnou oblast není proto důvod. Zřizovací předpisy a podkladové materiály k vyhlášení přírodních parků jsou k dispozici na zdejším úřadě, v případě zájmu o bližší informace mne kontaktujte.
S pozdravem
Ing. Hana Pumprová
Jinak zřízením CHKO Krušné hory se zabývá pan Vladimír Melichar.
Pan Vladimír Melichar je vedoucím Agentury na ochranu krajiny a přírody v Karlových Varech. Narodil se zde a nyní žije na Pile. Uvědomuje se jaká stigmata provázejí jméno Krušných hor a zároveň zná všechny prejevy sudetského vykořenění. Tato kombinace sociálního chování a předsudků zmrazila spolkový život v Podkrušnohoří a v Krušných horách v celé její délce. Proto zde není tolik spolků, které mají za úkol pečovat o přírodu a krajinu Krušnohoří jako je např. pod mnohem menšími a stejně poškozenými Jizerskými horami.
To, co by pomohlo vytvořit užší pouto obyvatel k tomuto pohoří, zvětšit úctu k horám a co by mu poskytlo pozitivní reklamu, je vytvoření CHKO Krušné hory. Co se týče počtu cenných přírodních lokalit na to dle mapování Natura 2000 má celé Krušnohoří od Kraslic až po Děčínský Sněžník. Díky CHKO a její správě by vzniklo více pracovišť, která by pracovala s veřejností a učila ji prohlubovat vztah k těmto horám. Nejdůležitější je ale dobře vyzónovat CHKO, aby nebyl narušen rozvoj krušnohorských obcí. Jejich přesvědčení bude nejdůležitějším úkolem pro tým, který se - doufáme - vytvoří během několika málo měsíců.
- Vyhlašování a změny území CHKO provádí Ministerstvo životního prostředí vyhláškou. Stejně tak MŽP vyhlašuje i národní přírodní památky a národní přírodní rezervace. Vyhlašování a péče o přírodní památky a rezervace (regionálního významu, ne národní) mimo území národního parku nebo CHKO je v kompetenci krajů, tedy v tomto případě opět KÚÚK.
- CHKO, PR a další spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.
Z tohoto důvodu je třeba dát nejdříve podnět na Ministerstvu životního prostředí spolu s podklady o významu danné lokality.
Bližší informace můžete nalézt v zákoně o ochraně přírody a krajiny č.114/1992 Sb.
- Naučnou ztezku již v Krupce máme a to PŘÍHRANIČNÍ NAUČNOU HORNICKOU STEZKU. Zbudovat další je třeba za podpory např. nějakého občanského sdružení, či soukrommého subjektu.
Permoník
Do pošty mi přišla stížnost na současný stav na naší radnici.
I když ani já sám nejsem spokojen, jak to dnes v našem zastupitelstvu vypadá, nebudu zde zveřejňovat ničí politické názory, ani propagace a ani se k nim nebudu vyjadřovat.
Na těchto stránkách se nesnažím nějak angažovat, nebo něco organizovat. Jen chci lidi inspirovat a ukázat jejich nápady a připomínky tak, aby se nám v naší ulici žilo krásně. Doufám, že se to alespoň z části podaří a někomu to přispěje k realizaci jeho nápadu.
Permoník